Praha – Sazka loni vyplatila 402 milionových výher, oproti minulému roku o 20 více. V loteriích, losech a on-line losech za rok 2024 společnost eviduje 72,5 milionu výher v hodnotě 11,6 miliardy korun, meziročně o 600 milionů korun více. Nejvyšší loňská výhra činila 129 milionů korun, rok předtím to bylo 235 milionů korun. Rekordní zájem byl o stírací a on-line losy, na výhrách z nich vyplatila společnost téměř 5,8 miliardy korun, meziročně o 300 milionů více. Sazka o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Evropské akciové trhy vstoupily do nového týdne opatrným poklesem, když investoři před klíčovými událostmi zaujali vyčkávací postoj. Hlavní pozornost se soustředí na probíhající obchodní jednání mezi USA a Čínou a nadcházející zasedání amerického Federálního rezervního systému. V pondělí ráno vykázal celoevropský index STOXX 600 mírný pokles o 0,1 % (k 0709 GMT). Většina regionálních indexů zůstala v kladném teritoriu, s výjimkou francouzského CAC 40, který oslabil o 0,3 %.
Donald Trump vyjádřil v nedělním rozhovoru nespokojenost s politikou Fedu a opětovně požadoval snížení úrokových sazeb. Zároveň ale zdůraznil, že nemá v úmyslu odvolat předsedu Fedu Jeromea Powella, i když jeho přístup k měnové politice označil za "příliš přísný".
Očekává se, že Fed ponechá sazby na konci středečního zasedání beze změny, zejména s ohledem na silné březnové údaje z trhu práce.
Trump dále v rozhovoru uvedl, že administrativa aktivně jedná o obchodních dohodách s řadou zemí, včetně Číny. Dal najevo, že jeho hlavním cílem je dosažení férových a vyvážených obchodních podmínek.
Jeho slova posilují naděje trhu na možné zmírnění dlouhodobého obchodního napětí mezi oběma největšími ekonomikami světa. Investoři proto zůstávají opatrní, ale mírně optimističtí.
Trump kromě ekonomických témat učinil i několik nečekaných politických prohlášení. Navrhl zavedení 100% cla na zahraniční filmy, což by mohlo vyvolat bouřlivou debatu v zábavním průmyslu. Dále nařídil znovuotevření slavné věznice Alcatraz v San Franciscu, což je rozhodnutí, které vzbuzuje silné emoce.
Bílý dům mezitím ujišťuje veřejnost, že Peking je otevřen konstruktivnímu dialogu, a existuje důvod doufat v uzavření oboustranně výhodné obchodní dohody.
Akcie společnosti Shell, obchodované na amsterdamské burze, v pondělí výrazně oslabily – klesly o 2,8 %. Důvodem byla zpráva, že energetický gigant zvažuje možnost koupě britské společnosti BP. Podle zdrojů už si Shell najal externí poradce ke zhodnocení případné transakce.
Tato zpráva vyvolala okamžitou reakci trhu – účastníci se obávají, že takové sloučení by vyžadovalo značné finanční výdaje a ovlivnilo by současnou strukturu aktiv společnosti. Podobné kroky korporací jsou často vnímány jako signál nejistoty.
Na rozdíl od ropného sektoru vykázaly akcie dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk růst – posílily o 1,1 %. Společnost oznámila, že americký regulátor FDA přijal k posouzení žádost o registraci perorální formy léku Wegovy, nového prostředku v boji proti nadváze.
Konečné rozhodnutí o léku se očekává ve čtvrtém čtvrtletí. Tento krok přináší možnost expanze na trh a silnější pozice tohoto farmaceutického giganta v oblasti léků na hubnutí, která si ve světě rychle získává popularitu.
Akcie rakouské Erste Group vyskočily o 5,8 % poté, co byla oznámena strategická akvizice. Finanční skupina oznámila nákup téměř poloviny aktiv polské Santander Bank Polska a investiční společnosti Santander TFI. Transakce byla uzavřena ve spolupráci se španělskou Banco Santander.
Pro Erste to znamená nejen navýšení aktiv, ale také silnější přítomnost na klíčovém trhu ve východní Evropě. Analytici tento krok hodnotí pozitivně jako jistý posun ke konsolidaci bankovního sektoru v regionu.
Londýnská burza byla v pondělí kvůli bankovnímu svátku uzavřena, což dočasně utlumilo celkovou obchodní aktivitu na evropských trzích. Investoři však přestávku využili k fokusu na události mimo Spojené království a přípravám na rušný týden.
Asijská obchodní seance byla relativně klidná, objemy obchodů byly snížené kvůli svátkům v několika zemích. Pozornost obchodníků však přitáhl růst tchajwanského dolaru, který dal regionálním trhům nový impuls.
Co se týká jiní významné situace, legendární investor Warren Buffett se oficiálně vzdal každodenního řízení Berkshire Hathaway. Tento krok, vnímaný jako definitivní předání štafety nové generaci, dokládá konec jedné éry a vzbuzuje otázky o budoucnosti jedné z největších investičních společností na světě.
Tchajwanský dolar už druhý den výrazně posiluje a dosahuje nejvyšších hodnot za téměř tři roky. Tento prudký růst – podle LSEG více než 6 % za dva dny – představuje historický rekord této národní měny a vyvolává vlnu spekulací na trzích.
Analytici se domnívají, že takto prudké posílení může souviset se snahou několika asijských zemí oslabit závislost na zahraničních měnách a vytvořit si výhodnější vyjednávací pozici vůči Washingtonu. Ačkoli tchajwanská měna není oficiálně navázaná na žádný směnný kurz, místní centrální banka situaci bedlivě sleduje a v případě potřeby zasahuje, aby udržela "dynamickou stabilitu".
Obchodní aktivita na začátku týdne zůstala navzdory přívalu politických a ekonomických zpráv utlumená. Burzy ve Spojeném království, Hongkongu, Číně, Japonsku a Jižní Koreji byly uzavřeny kvůli státním svátkům. To dočasně zmrazilo některé operace na globálních finančních trzích a snížilo objem obchodování.
Zájem investorů se mezitím čím dál více obrací k nadcházejícím rozhodnutím největších centrálních bank.
Tento týden vstupují na scénu měnoví regulátoři. V centru pozornosti je Bank of England, která by podle expertů mohla poprvé po dlouhé době snížit základní úrokovou sazbu. Rozhodnutí je diktováno snahou stimulovat ekonomiku uprostřed přetrvávající nejistoty.
Naopak centrální banky Švédska a Norska pravděpodobně zachovají současné parametry měnové politiky a upřednostní vyčkávací přístup.
Víkendový politický program dal trhům nádech předvídatelnosti: v Austrálii a Singapuru zůstali ve funkcích stávající představitelé vlády, takže se zopakoval scénář, který se dříve odehrál v Kanadě. Odborníci se domnívají, že voliči v době mezinárodních turbulencí, často vyvolaných nepředvídatelnými kroky USA, sází na stabilitu a osvědčené osobnosti.
V Rumunsku se konalo první kolo opakovaných prezidentských voleb, ve kterém nečekaně zvítězil George Simion, známý krajně pravicový politik s výraznou protievropskou rétorikou. Simion, který aktivně používá nacionalistická a protiglobalistická hesla, sebevědomě postoupil do finále, čímž posílil obavy z růstu populismu v rámci Evropské unie.
Politologové už tento úspěch označují za součást širšího trendu: východoevropští voliči čím dál častěji hledají "silné vůdce" a podporují ty, kdo tvrdě kritizují Brusel – často ve stylu Donalda Trumpa.
RYCHLÉ ODKAZY