Fiskální konsolidace vlády Petra Fialy: Snížení schodku s daní na důvěryhodnost
Současné vládní koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN se podařilo snížit schodek státního rozpočtu, a to jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k výkonu ekonomiky. Podle analytiků oslovených ČTK však vláda dosáhla tohoto výsledku za cenu zvýšení daní, čímž se vzdálila některým ze svých původních předvolebních slibů. Hospodářská politika kabinetu Petra Fialy (ODS) tak sbírá uznání i kritiku – chválu za dosažené výsledky, ale výhrady k použitému nástroji.
Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky vláda výrazně přispěla ke snížení deficitu. Zatímco v roce 2021 činil vládní deficit více než pět procent HDP, ke konci roku 2024 by měl klesnout na 2,2 %. Berka v této souvislosti ocenil snahu kabinetu omezit výdaje v některých resortech, což bývá tradičně velmi obtížné.
Podobně hodnotí situaci i analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že rozpočtový schodek se snížil z 419,7 miliardy korun v roce 2021 na letošních plánovaných 241 miliard. I když podle něj mohla být konsolidace ambicióznější, bere v potaz mimořádné okolnosti, které vláda musela řešit – zejména válku na Ukrajině a nárůst cen energií. V evropském kontextu pak označil letošní očekávané zadlužení Česka ve výši 43,1 % HDP za relativně konzervativní.

Zásadním nástrojem fiskální konsolidace byl tzv. konsolidační balíček, který vláda představila v reakci na zhoršující se rozpočtovou bilanci. Ten obsahoval zvýšení daně z příjmů právnických osob, daně z nemovitostí a zavedení nemocenského pojištění, stejně jako úpravy sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Tato opatření pomohla snížit deficit, ale vyvolala i kritiku kvůli rozporu s předvolebním závazkem nezvyšovat daně.
Berka upozornil, že průměrná složená daňová kvóta za období Fialovy vlády činí 32,6 % HDP, což je méně než 33,7 % HDP za předchozí vlády vedené Andrejem Babišem (ANO). V celkovém pohledu tak nelze mluvit o masivním zvyšování daňového zatížení, přestože k jednotlivým zvýšením došlo.
Cverna naopak ocenil sloučení dvou snížených sazeb DPH (10 % a 15 %) do jedné dvanáctiprocentní, stejně jako zrušení silniční daně pro vozy do 12 tun. Oba kroky označil za přehlednější a vstřícnější vůči poplatníkům.

Největší vlnu nesouhlasu však vyvolala tzv. daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta byla zavedena pro roky 2023 až 2025 jako dočasné opatření zaměřené na energetické a petrochemické firmy a velké banky. Cílem mělo být pokrytí mimořádných výdajů státu během energetické krize.
Podle Cverny i dalších ekonomů se však tato daň ve výsledku disproporčně dotkla především polostátní společnosti ČEZ (CEZ). Banky, které měly být také terčem daně, podle kritiků přispěly podstatně méně. Některé odhady dokonce naznačují, že celkové inkaso windfall daně za tři roky převýší výdaje, které stát kvůli energetické krizi vynaložil. Tím se zvyšuje obava, že nástroj byl spíše motivován fiskálně než cíleně.
Vedle stabilizace veřejných financí ocenil Cverna i navýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP, což je v souladu se závazky vůči NATO. Vláda se navíc zavázala zvyšovat tyto výdaje každoročně o 0,2 procentního bodu až do roku 2030. Tento krok hodnotí jako důležitý z hlediska zvýšení obranyschopnosti země v časech rostoucího geopolitického napětí.
Do budoucna bude podle Berky důležité reformovat pracovní trh, který je dlouhodobě napjatý a přispívá k inflačním tlakům. Jako klíčové označil vytvoření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin, především důchodců a rodičů na mateřské. Zároveň vyzdvihl potřebu rozvíjet soukromé spoření na penzi, aby se snížila závislost občanů na státním důchodovém systému.
Celkově lze shrnout, že vláda během svého funkčního období provedla významné kroky k fiskální konsolidaci, byť za cenu kontroverzních rozhodnutí. Její úspěch v oblasti rozpočtu tak stojí na křehké rovnováze mezi hospodárností a politickými náklady.
No final da semana, o Brent está sendo negociado acima de US$ 93 por barril, caminhando para uma alta de cerca de 6%, enquanto o WTI com entrega em outubro permanece em torno de US$ 86, após cinco sessões consecutivas de valorização. Desde o início do ano, o petróleo acumula alta superior a 50%, à medida que o conflito entre os EUA e o Irã mergulhou o Oriente Médio no caos, com ambos os lados continuando sua disputa pelo controle do Estreito de Ormuz.
A alta atual é impulsionada pelos preparativos de Washington para uma campanha de isolamento econômico contra o Irã. O secretário do Tesouro, Scott Bessent, afirmou que o governo apresentará os detalhes da iniciativa na segunda-feira, depois que o presidente Trump chamou essa medida de "Dia D econômico". As medidas serão direcionadas a Teerã e poderão afetar países que mantêm relações comerciais com o Irã, potencialmente incluindo a China.
O fator chinês continua sendo a principal vulnerabilidade de toda essa iniciativa. Pequim, maior importador de petróleo iraniano, afirmou que sanções e pressões não funcionarão e pediu uma solução diplomática. Bessent observou em seus comentários que a China recebe uma parcela significativa de seus suprimentos de energia da região, acrescentando que o país se beneficiaria muito ao aderir ao programa.
Está claro que Pequim aposta na necessidade de Trump apenas de demonstrar uma forte pressão econômica, sem chegar ao ponto de realmente sufocar os bancos chineses. No entanto, a possibilidade de impor sanções adicionais ao Irã com o objetivo de enfraquecer sua economia traz certo grau de risco também para os próprios Estados Unidos.
Vale destacar que as medidas existentes já se mostraram bastante eficazes. Washington impôs um bloqueio naval aos portos iranianos com o objetivo de interromper as exportações de petróleo, e esse cerco parece ter funcionado. No entanto, as consequências mais dolorosas para os consumidores não se manifestaram no próprio petróleo, mas nos derivados de petróleo. Nos EUA, os preços médios de varejo do óleo diesel dispararam nesta semana para quase US$ 5,55 por galão, o nível mais alto desde o final de maio, enquanto a margem de refino do petróleo para a produção de diesel ultrapassou recentemente US$ 100 por barril, atingindo um recorde histórico.
Além disso, o novo enfraquecimento do dólar americano deu suporte adicional às commodities denominadas na moeda americana. Na sexta-feira, o índice do dólar caminhava para seu nível mais baixo desde maio deste ano. Assim, o petróleo está subindo por três canais: risco geopolítico, escassez efetiva de derivados de petróleo e fatores cambiais. A divulgação dos detalhes do plano americano na segunda-feira mostrará se Washington imporá sanções secundárias contra compradores chineses, e isso determinará se a atual alta representa o início de uma nova fase ou apenas mais um episódio de um impasse prolongado.

Quanto ao cenário técnico atual do petróleo, os compradores precisam superar a resistência mais próxima em US$ 86,60. Isso permitirá buscar US$ 89,60, acima do qual será bastante difícil romper. O alvo mais distante estará em torno de US$ 92,56.
Em caso de queda dos preços do petróleo, os vendedores tentarão assumir o controle de US$ 84,40. Se conseguirem, um rompimento dessa faixa representará um duro golpe para as posições compradas e levará o petróleo a uma mínima de US$ 81,50, com possibilidade de alcançar US$ 78,70.
LINKS RÁPIDOS