Zavedení recipročních cel prezidenta Donalda Trumpa se stalo zásadním zásahem do struktury mezinárodního obchodu.
Nejvíce zasáhla některé z nejchudších zemí světa, jejichž exportní odvětví jsou závislá na přístupu na americký trh. Tato opatření přicházejí v době, kdy řada rozvojových ekonomik čelí nejen hospodářským potížím, ale také geopolitickému tlaku. Nový americký přístup k celní politice tak neohrožuje pouze obchodní bilanci, ale i křehkou rovnováhu v chudších regionech.
Země jako Kambodža, Bangladéš, Laos či Lesotho byly postiženy drastickými celními sazbami, které se pohybují mezi 37 % a 50 %. Tyto vysoké poplatky uvalené na jejich vývoz do Spojených států představují bezprostřední hrozbu pro jejich pracovně náročný exportní průmysl, zejména textilní a oděvní sektor. Například Bangladéš, jeden z největších vývozců oděvů do USA, čelí nyní 37% clu. Kambodža obdržela dokonce 49% sazbu a Myanmar, který se nedávno vzpamatovává z tragického zemětřesení, musí nově čelit 45% clu.
Donald Trump tato opatření prezentoval veřejnosti v lehce ironickém tónu. Při projevu v Bílém domě zdůraznil, že Kambodža „vydělala celé jmění“ na obchodu s USA, a s úsměvem komentoval vysokou celní sazbu. Tento výrok však ostře kontrastuje s faktem, že průměrný denní příjem v Kambodži činí pouhých 6,65 dolaru, tedy zlomek toho, co je běžné ve vyspělých ekonomikách.
Podle výpočtu amerického úřadu pro sčítání lidu byla výše cel stanovena pomocí vzorce založeného na obchodním přebytku dané země vůči USA, vyděleného celkovým vývozem dané země. Výsledná hodnota byla následně ještě snížena na polovinu, čímž vznikla „diskontovaná“ sazba. Tento přístup vedl k tomu, že například Madagaskar obdržel 47% clo, i když jde o jednu z vůbec nejchudších zemí na světě.
Trumpova opatření znamenají zásadní odklon od dosavadní americké politiky, která od konce druhé světové války podporovala hospodářskou integraci a pomoc rozvojovým zemím. Zákon o africkém růstu a příležitostech, přijatý v roce 2000 za prezidenta Billa Clintona, poskytoval vybraným africkým zemím bezcelní přístup k americkému trhu pro více než 1 800 výrobků. Následné administrativy tento přístup rozvíjely, ale dnešní politika se nese ve znamení protekcionismu.
Kromě cel samotných Spojené státy zrušily i řadu klíčových programů rozvojové pomoci, které v minulosti zajišťovaly přítomnost USA v chudších regionech. To vytváří prázdné mocenské vakuum, které rychle vyplňuje Čína. Zejména Kambodža už dříve prohloubila své vztahy s Pekingem a dnes je na čínských investicích ekonomicky silně závislá. V roce 2024 tvořilo většinu kambodžského vývozu do USA průmyslové zboží, jako je oblečení a obuv.
Vedle bezprostředního dopadu na exportní průmysl těchto zemí vzniká i sekundární problém. Vysoká cla omezí možnosti odbytu na americkém trhu, což může způsobit záplavu levného čínského zboží v regionech, kam se budou čínští exportéři snažit přesměrovat svou produkci. Tím může vzniknout nové napětí v Asii, protože místní výrobci budou čelit tlaku na ceny i objemy.
Podle Deborah Elmsové z Hinrichovy nadace jde o situaci, kterou rozvojové země nemohou zvládnout bez zásadních dopadů. „Cla ve výši téměř 50 % přes noc nebude možné zvládnout,“ uvedla. Řada zemí totiž po desetiletí využívala bezcelní přístupy jako nástroj pro ekonomický růst a stabilitu. Nyní se tak musí rychle přeorientovat na jiné trhy, například do Evropy, Japonska nebo Austrálie.
Zástupci některých zemí už reagují. Například Bangladéš uvedl, že přezkoumává svá cla na americké zboží a zvažuje možnosti jejich úprav. Cílem je zachovat přístup na klíčové trhy a minimalizovat negativní dopady na domácí ekonomiku.
Kritici nové celní politiky upozorňují, že nastavení těchto sazeb neodráží reálnou sílu ani obchodní praktiky daných zemí, ale spíše jejich obchodní strukturu. Jak upozornil Tommy Xie z Oversea-Chinese Banking Corp., jsou nejvíce penalizovány země, které se z velké části spoléhají na USA jako odběratele, aniž by samy mohly nabídnout velký dovoz.
Tento asymetrický přístup ztěžuje malým zemím možnost efektivně reagovat. Ty často nejsou schopny najít alternativní trhy dostatečně rychle, aby nahradily ztrátu příjmů. Tím se nejen zhoršuje jejich ekonomická situace, ale také ztrácejí důvěru v mezinárodní obchodní systém, který měl původně podporovat jejich růst.
Zda nová cla skutečně naplní cíle americké administrativy, zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že jejich vedlejší efekty pocítí desítky milionů lidí v nejchudších částech světa. A pokud se neobjeví nová rovnováha, mohla by tato opatření vést nejen k hospodářskému zpomalení, ale i ke geopolitickým přesunům, které výrazně promění současné obchodní uspořádání.
O padrão de ondas no gráfico de 4 horas do EUR/USD continua indicando o desenvolvimento de um segmento de tendência ascendente. Essa transformação ocorreu exclusivamente devido à nova política comercial dos EUA. Até 28 de fevereiro, quando o dólar americano começou a se desvalorizar, a estrutura de ondas apresentava um claro segmento de tendência de baixa, com a formação de uma onda corretiva 2. No entanto, a guerra comercial promovida por Donald Trump — destinada a aumentar as receitas fiscais e reduzir o déficit comercial — está, até agora, prejudicando o dólar. A demanda pela moeda americana passou a cair drasticamente e, desde então, todo o segmento de tendência iniciado em 13 de janeiro assumiu uma configuração impulsiva de alta.
Atualmente, é provável que a onda 3 dentro da própria onda 3 ainda esteja em desenvolvimento. Caso isso se confirme, a expectativa é que os movimentos de alta continuem nas próximas semanas e meses. No entanto, o dólar seguirá sob pressão enquanto Donald Trump não recuar completamente de sua política comercial. As chances disso acontecer são baixas, e, no momento, não há motivos concretos para esperar um fortalecimento significativo do dólar.
Na segunda-feira, o EUR/USD subiu 20 pontos-base. O mercado reagiu de forma relativamente contida aos eventos no Oriente Médio. Em outras palavras, os participantes já estavam preparados para o conflito, sua escalada e o possível envolvimento direto dos EUA. Afinal, não é todos os dias que os Estados Unidos lançam ataques contra outros países, mas Donald Trump já havia alertado o Irã diversas vezes.
Por outro lado, o Irã ouve ameaças e advertências há décadas — e isso já não surpreende mais ninguém por lá. A única surpresa, para mim, foi o fato de Trump não ter aguardado as duas semanas de prazo que ele mesmo havia anunciado para decidir sobre o Irã e ter realizado o ataque apenas alguns dias depois. Mas essa atitude é bem característica do presidente americano. Na minha visão, o mercado não encontrou motivos reais para aumentar a demanda pelo dólar. É importante entender que, neste momento, os Estados Unidos são participantes diretos do conflito no Oriente Médio, o que significa que o dólar perde parte de seu status como "porto seguro". Afinal, que tipo de porto seguro é um país ativamente envolvido em uma guerra? Por isso, o mercado já vinha priorizando moedas como o euro, a libra e o franco suíço — e agora pode buscar essas moedas com ainda mais força. Quanto mais baixas estiverem as cotações, mais atraentes elas se tornam para os compradores.
As notícias econômicas divulgadas na segunda-feira passaram praticamente despercebidas. Os índices PMI dos setores de serviços e manufatura da zona do euro e da Alemanha, referentes a junho, não apresentaram qualquer dinâmica positiva. Ainda assim, o foco do mercado permaneceu, durante todo o dia, nos desdobramentos do conflito no Oriente Médio — e não faltaram motivos para isso.
Com base na análise do EUR/USD, concluo que o par continua formando um segmento de tendência ascendente. A estrutura de ondas ainda depende inteiramente do contexto noticioso, particularmente das decisões de Trump e da política externa dos EUA. Os alvos para a onda 3 podem se estender até a região de 1,2500. Portanto, sigo considerando oportunidades de compra, com metas iniciais em torno de 1,1708 — nível que corresponde à extensão de 127,2% de Fibonacci. Um eventual arrefecimento da guerra comercial poderia reverter essa tendência de alta, mas, até o momento, não há sinais de reversão nem de desaceleração. A guerra entre Israel e Irã apenas interrompeu temporariamente a queda do dólar — não acredito que isso seja suficiente para revertê-la.
Em uma escala de ondas mais ampla, a estrutura também mudou para uma configuração ascendente. É provável que vejamos uma sequência de ondas de alta no longo prazo, embora as notícias — especialmente as que envolvem Donald Trump — ainda possam, a qualquer momento, virar tudo de cabeça para baixo mais uma vez.
LINKS RÁPIDOS
ForexMart is authorized and regulated in various jurisdictions.
(Reg No.23071, IBC 2015) with a registered office at First Floor, SVG Teachers Co-operative Credit Union Limited Uptown Building, Corner of James and Middle Street, Kingstown, Saint Vincent and the Grenadines
Restricted Regions: the United States of America, North Korea, Sudan, Syria and some other regions.
Contate-nos 
