Ceny ropy se v úterý zvedly poté, co trhy zareagovaly na zprávy o možném zmírnění amerických cel na automobilový průmysl a na pozitivní čísla o dovozu ropy do Číny. Tyto faktory posílily důvěru investorů v další vývoj poptávky, ačkoliv nejistota spojená s geopolitickým napětím a nepředvídatelnými kroky americké administrativy zůstává.
Futures na severomořskou ropu Brent si do 6:30 SEČ připsaly 25 centů (0,4 %) a dosáhly hodnoty 65,13 dolaru za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vzrostla o 28 centů (0,5 %) na 61,81 dolaru za barel. I když jde o mírný nárůst, naznačuje to, že trh začíná oceňovat možnost snížení obchodního napětí a návrat části důvěry mezi investory.
Za tímto vývojem stojí zejména nové výjimky z celní politiky USA, které ohlásil prezident Donald Trump. Podle nezávislé tržní analytičky Tiny Teng Trumpovy výjimky ze sankcí na vybrané zboží – včetně elektroniky a automobilů – posloužily jako jasný signál trhům, že administrativa může být otevřená kompromisům. To přispělo k oživení nejen v energetickém sektoru, ale i na širších akciových trzích, které už týdny reagují velmi citlivě na každou novou zprávu týkající se obchodních bariér.
Podle aktuálních informací Trump zvažuje zmírnění 25% cel na dovoz automobilů a autodílů nejen z Číny, ale i z Mexika a Kanady. I když konkrétní rozhodnutí zatím nepadlo, trhy tento signál vnímají jako významný krok směrem k deeskalaci obchodní války, která poslední měsíce ochromuje globální obchod a snižuje důvěru firem v další vývoj.
Skeptici ale upozorňují, že Trumpova politika zůstává nestabilní a často protichůdná. I Tina Teng varuje, že ačkoliv současný vývoj vypadá pozitivně, trh zatím neprojevil výraznou důvěru. Rally na rizikových aktivech je podle ní zatím opatrná a křehká.
Další významný impuls přišel z Asie, konkrétně z Číny, kde v březnu vzrostl dovoz ropy o téměř 5 % oproti stejnému období loňského roku. Tento nárůst je částečně připisován snaze čínských rafinérií předzásobit se ropou z Íránu před očekávaným zpřísněním amerických sankcí. Spojené státy totiž opět signalizovaly, že chtějí íránský vývoz surové ropy zcela zastavit, což by mohlo výrazně omezit dodávky na globální trh.
Podle amerického ministra energetiky Chrise Wrighta plánuje Washington ještě silnější tlak na Teherán, což by mohlo mít přímý dopad na tržní bilanci. Ačkoliv je takový krok zatím pouze teoretický, samotná rétorika ohledně možného úplného odstřižení Íránu od globálního trhu s ropou má na trh psychologický vliv, který se projevuje růstem cen.
Napětí zvyšují i nové informace o poklesu těžby ropy v Kazachstánu, který patří mezi členy rozšířené aliance OPEC+. V prvních dvou dubnových týdnech zde produkce klesla o 3 % oproti březnu. I když se stále drží nad oficiálně stanovenou kvótou, i tento výpadek je jedním z faktorů, které přispívají ke stabilizaci ceny.
Na opačné straně trhu stojí OPEC, který v pondělí snížil výhled globální poptávky po ropě, a to vůbec poprvé od prosince. Důvodem je právě nejistota spojená s americkými cly, která podle mnohých ekonomů ohrožuje růst světového hospodářství. Tento krok organizace kartelu ukazuje, že i producenti ropy začínají přehodnocovat svou strategii a připravují se na možný pokles spotřeby v důsledku zpomalení ekonomiky.
Kromě geopolitických faktorů a celní politiky hrají svou roli i technické aspekty trhu. Analytici ING upozornili, že trh stále vstřebává rychle se měnící prostředí, ve kterém se mísí celní politika, napětí kolem Íránu a snahy o obnovení jaderných jednání mezi Teheránem a Washingtonem. Tento komplexní mix faktorů dělá z ropného trhu mimořádně volatilní prostředí, ve kterém může jakákoliv zpráva způsobit prudký výkyv cen.
V současné situaci je zřejmé, že investoři hledají každý náznak zklidnění a zlepšení globálního obchodního prostředí. Ačkoliv Trumpova slova o možném zmírnění cel na automobily mohou být vnímána jako čistě taktický tah, jejich dopad na trhy je reálný – stejně jako rostoucí dovoz ropy do Číny, která zůstává největším světovým odběratelem této komodity.
Zda se pozitivní trend udrží, bude záviset na dalších krocích americké administrativy, vývoji na Blízkém východě a signálech od velkých producentů. Trh s ropou tak i nadále zůstává citlivým barometrem globálních očekávání a nálady.
Le président des États-Unis reste la principale source mondiale de gros titres capables de faire bouger les marchés, provoquant des oscillations dans les deux sens.
Jeudi, les participants du marché ont rapidement intégré la victoire personnelle de Donald Trump concernant les tarifs douaniers imposés à la Corée du Sud, ainsi que les avantages associés pour les États-Unis et les inconvénients pour les Coréens. Cette nouvelle a entraîné une demande accrue pour les actions, les matières premières et les ressources brutes, avec un renforcement limité du dollar américain. Mais, comme dit le proverbe, la musique n'a pas duré longtemps. L'optimisme s'est rapidement estompé après que les médias ont rappelé aux investisseurs que le 1er août approchait - et à ce moment-là, Trump n'avait conclu aucun accord avec d'autres acteurs économiquement puissants et influents tels que la Chine et l'Inde, qui fournissent aux États-Unis une large gamme de biens essentiels.
Hier, Trump a attisé encore plus le feu en menaçant, non seulement la Chine et l'Inde, mais aussi le Brésil avec des tarifs élevés. Il les a également intimidés - en tant que membres des BRICS - avec des sanctions punitives, visant surtout les Brésiliens et les Indiens. Naturellement, les marchés n'ont pas pu ignorer cette nouvelle série de confrontations des États-Unis avec des nations intransigeantes, aboutissant à une correction des marchés d'actions américains, suivie de baisses ce matin dans la région Asie-Pacifique.
Et bien que rien de tout cela n'ait été une surprise, les participants du marché - comme les analystes politiques - suivent maintenant de près les développements mondiaux, reconnaissant que de tels changements géopolitiques sont actuellement les principaux moteurs du sentiment des investisseurs. La vague de négativité de Trump a atténué l'enthousiasme haussier des traders.
Au moment de l'écriture, les indices boursiers asiatiques montrent des dynamiques négatives, tout comme les futures sur les indices européens et américains. Bien sûr, l'arrivée du 1er août, accompagnée par les menaces tarifaires de l'hégémon vieillissant, exerce une pression sur les marchés - mais la question est : combien de temps durera ce sentiment négatif ?
À moins que Trump ne fasse plus de commentaires sur les "pays défiants", je crois que l'attention du marché se déplacera progressivement vers des sujets plus spécifiques - dont l'un est la publication du rapport sur l'emploi aux États-Unis pour juillet. Selon les prévisions consensuelles, le nombre de nouveaux emplois non-agricoles devrait augmenter de 106 000, contre 147 000 le mois précédent. En outre, le taux de chômage devrait passer de 4,1 % à 4,2 %, tandis que les revenus horaires moyens devraient croître de 3,8 % d'une année sur l'autre (contre 3,7 %) et de 0,3 % en juillet (comparé à 0,2 % en juin).
Au-delà de cela, l'attention du marché se tournera également vers le PMI manufacturier du mois dernier, qui devrait tomber en dessous du seuil symbolique de 50 à 49,5 - contre 52,9.
Comment les marchés réagiront-ils à cette nouvelle ?
Compte tenu du contexte de confrontation renouvelée des États-Unis avec des nations productrices puissantes, les investisseurs redirigeront probablement leur attention vers les rapports américains. Si les données empirent le tableau global, cela pourrait amener les participants du marché à croire que la Réserve fédérale sera contrainte de réduire les taux d'intérêt de 0,25 % en septembre. Ce mouvement anticipé pourrait changer le sentiment des marchés et stopper ou même inverser la vente qui a commencé hier.
Si le nombre de nouveaux emplois s'avère un peu plus élevé, le dollar américain pourrait recevoir un soutien local, et l'indice du dollar pourrait remonter au-dessus du niveau de 100,00, qu'il est actuellement en dessous.
Un tel résultat pourrait également apaiser les investisseurs en actions, réduisant les pertes d'hier et d'aujourd'hui causées par la nouvelle, bien que quelque peu attendue, vague de confrontation des États-Unis avec la Chine et l'Inde.
La paire reste sous pression négative en raison du fardeau économique potentiel imposé à l'Union Européenne par son suzerain—les États-Unis—à travers des droits de douane préjudiciables et un financement forcé de l'économie américaine via des afflux massifs d'investissements. Dans ce contexte, et avec la publication du rapport américain sur l'emploi, la paire pourrait reprendre sa baisse vers 1,1300. Un niveau de vente pourrait se situer autour de 1,1398.
La paire est également en baisse dans un contexte de guerre commerciale entre les États-Unis et la Chine, principal partenaire commercial de l'Australie dans la région. L'impact négatif du conflit tarifaire, combiné à un probable renforcement du dollar, pourrait pousser la paire à descendre encore plus bas vers 0,6360. Un niveau de vente potentiel est 0,6416.
QUICK LINKS