Zavedení recipročních cel prezidenta Donalda Trumpa se stalo zásadním zásahem do struktury mezinárodního obchodu.
Nejvíce zasáhla některé z nejchudších zemí světa, jejichž exportní odvětví jsou závislá na přístupu na americký trh. Tato opatření přicházejí v době, kdy řada rozvojových ekonomik čelí nejen hospodářským potížím, ale také geopolitickému tlaku. Nový americký přístup k celní politice tak neohrožuje pouze obchodní bilanci, ale i křehkou rovnováhu v chudších regionech.
Země jako Kambodža, Bangladéš, Laos či Lesotho byly postiženy drastickými celními sazbami, které se pohybují mezi 37 % a 50 %. Tyto vysoké poplatky uvalené na jejich vývoz do Spojených států představují bezprostřední hrozbu pro jejich pracovně náročný exportní průmysl, zejména textilní a oděvní sektor. Například Bangladéš, jeden z největších vývozců oděvů do USA, čelí nyní 37% clu. Kambodža obdržela dokonce 49% sazbu a Myanmar, který se nedávno vzpamatovává z tragického zemětřesení, musí nově čelit 45% clu.
Donald Trump tato opatření prezentoval veřejnosti v lehce ironickém tónu. Při projevu v Bílém domě zdůraznil, že Kambodža „vydělala celé jmění“ na obchodu s USA, a s úsměvem komentoval vysokou celní sazbu. Tento výrok však ostře kontrastuje s faktem, že průměrný denní příjem v Kambodži činí pouhých 6,65 dolaru, tedy zlomek toho, co je běžné ve vyspělých ekonomikách.
Podle výpočtu amerického úřadu pro sčítání lidu byla výše cel stanovena pomocí vzorce založeného na obchodním přebytku dané země vůči USA, vyděleného celkovým vývozem dané země. Výsledná hodnota byla následně ještě snížena na polovinu, čímž vznikla „diskontovaná“ sazba. Tento přístup vedl k tomu, že například Madagaskar obdržel 47% clo, i když jde o jednu z vůbec nejchudších zemí na světě.
Trumpova opatření znamenají zásadní odklon od dosavadní americké politiky, která od konce druhé světové války podporovala hospodářskou integraci a pomoc rozvojovým zemím. Zákon o africkém růstu a příležitostech, přijatý v roce 2000 za prezidenta Billa Clintona, poskytoval vybraným africkým zemím bezcelní přístup k americkému trhu pro více než 1 800 výrobků. Následné administrativy tento přístup rozvíjely, ale dnešní politika se nese ve znamení protekcionismu.
Kromě cel samotných Spojené státy zrušily i řadu klíčových programů rozvojové pomoci, které v minulosti zajišťovaly přítomnost USA v chudších regionech. To vytváří prázdné mocenské vakuum, které rychle vyplňuje Čína. Zejména Kambodža už dříve prohloubila své vztahy s Pekingem a dnes je na čínských investicích ekonomicky silně závislá. V roce 2024 tvořilo většinu kambodžského vývozu do USA průmyslové zboží, jako je oblečení a obuv.
Vedle bezprostředního dopadu na exportní průmysl těchto zemí vzniká i sekundární problém. Vysoká cla omezí možnosti odbytu na americkém trhu, což může způsobit záplavu levného čínského zboží v regionech, kam se budou čínští exportéři snažit přesměrovat svou produkci. Tím může vzniknout nové napětí v Asii, protože místní výrobci budou čelit tlaku na ceny i objemy.
Podle Deborah Elmsové z Hinrichovy nadace jde o situaci, kterou rozvojové země nemohou zvládnout bez zásadních dopadů. „Cla ve výši téměř 50 % přes noc nebude možné zvládnout,“ uvedla. Řada zemí totiž po desetiletí využívala bezcelní přístupy jako nástroj pro ekonomický růst a stabilitu. Nyní se tak musí rychle přeorientovat na jiné trhy, například do Evropy, Japonska nebo Austrálie.
Zástupci některých zemí už reagují. Například Bangladéš uvedl, že přezkoumává svá cla na americké zboží a zvažuje možnosti jejich úprav. Cílem je zachovat přístup na klíčové trhy a minimalizovat negativní dopady na domácí ekonomiku.
Kritici nové celní politiky upozorňují, že nastavení těchto sazeb neodráží reálnou sílu ani obchodní praktiky daných zemí, ale spíše jejich obchodní strukturu. Jak upozornil Tommy Xie z Oversea-Chinese Banking Corp., jsou nejvíce penalizovány země, které se z velké části spoléhají na USA jako odběratele, aniž by samy mohly nabídnout velký dovoz.
Tento asymetrický přístup ztěžuje malým zemím možnost efektivně reagovat. Ty často nejsou schopny najít alternativní trhy dostatečně rychle, aby nahradily ztrátu příjmů. Tím se nejen zhoršuje jejich ekonomická situace, ale také ztrácejí důvěru v mezinárodní obchodní systém, který měl původně podporovat jejich růst.
Zda nová cla skutečně naplní cíle americké administrativy, zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že jejich vedlejší efekty pocítí desítky milionů lidí v nejchudších částech světa. A pokud se neobjeví nová rovnováha, mohla by tato opatření vést nejen k hospodářskému zpomalení, ale i ke geopolitickým přesunům, které výrazně promění současné obchodní uspořádání.
4小時EUR/USD圖表的波浪形態繼續表明上升趨勢段的發展。這一變化完全是由於美國新貿易政策的執行。在2月28日之前，美國美元開始下跌之前，波動結構看起來像是令人信服的下降趨勢段。修正的波浪2正在形成。然而，Donald Trump的貿易戰——旨在增加預算收入並減少貿易赤字——目前正對美國美元不利。對美元的需求開始急劇下降，整個從1月13日開始的趨勢段現在呈現出衝動的上升形式。
目前，波浪3內的波浪3可能仍在發展中。如果是這樣，未來幾周和幾個月內價格可能會繼續上升。然而，只有在Donald Trump不完全逆轉他所採取的貿易政策的情況下，美元才會持續承壓。這種可能性不大，目前也沒有理由期待美元的強勢增長。
週一，EUR/USD上漲了20個基點。市場對中東局勢的發展反應並不強烈。換句話說，市場參與者已經為衝突、升級以及美國可能的介入做好了準備。美國並不是每天都對其他國家發起打擊，但Donald Trump一再警告伊朗。
然而，伊朗已經聽了一個又一個威脅和警告數十年了。這已經不再讓國內任何人感到驚訝。我只對Trump沒有等待他宣布的針對伊朗的決策兩周期限而在幾天後就發動了襲擊略感驚訝。但這也符合美國總統的特點。我認為，市場沒有真正的理由增加對美元的需求。重要的是要明白，美國現在是中東衝突的全面參與者，這意味著美元不再可以被視為“避風港”。一個積極參與戰爭的國家能是什麼樣的“避風港”？市場已經更多地關注到歐元、英鎊和法郎——而且可能現在會更加積極地購買這些貨幣。價格越低，它們對買家就越有吸引力。
週一發佈的經濟新聞受到的關注很少。歐元區和德國6月份的服務業和製造業PMI指數沒有顯示出積極動態。但市場整天關注的不是經濟報告，而是中東的發展。而且有很多需要關注的事情發生。
根據對EUR/USD的分析，我得出結論，這對貨幣組合仍在持續建構上升趨勢的波段。波浪結構仍然完全取決於新聞背景，特別是與特朗普的決定和美國外交政策相關的新聞。第3波的目標可以延伸到1.2500水平。因此，我繼續考慮買入機會，初始目標在1.1708附近，這對應於127.2%的斐波那契水準。貿易戰的降溫可能會逆轉上升趨勢，但目前沒有跡象表明會逆轉或降溫。以色列和伊朗之間的戰爭僅暫停了美元的下跌——我不認為這會結束美元的下跌。
在更高級別的波浪尺度上，結構已經轉向上升方向。可能會有一個長期的牛市波浪序列，但新聞——尤其是來自唐納·特朗普的消息——仍然可能再次顛覆一切。
分析的核心原則：
ForexMart is authorized and regulated in various jurisdictions.
(Reg No.23071, IBC 2015) with a registered office at First Floor, SVG Teachers Co-operative Credit Union Limited Uptown Building, Corner of James and Middle Street, Kingstown, Saint Vincent and the Grenadines
Restricted Regions: the United States of America, North Korea, Sudan, Syria and some other regions.
联系我们 
