Fiskální konsolidace vlády Petra Fialy: Snížení schodku s daní na důvěryhodnost
Současné vládní koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN se podařilo snížit schodek státního rozpočtu, a to jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k výkonu ekonomiky. Podle analytiků oslovených ČTK však vláda dosáhla tohoto výsledku za cenu zvýšení daní, čímž se vzdálila některým ze svých původních předvolebních slibů. Hospodářská politika kabinetu Petra Fialy (ODS) tak sbírá uznání i kritiku – chválu za dosažené výsledky, ale výhrady k použitému nástroji.
Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky vláda výrazně přispěla ke snížení deficitu. Zatímco v roce 2021 činil vládní deficit více než pět procent HDP, ke konci roku 2024 by měl klesnout na 2,2 %. Berka v této souvislosti ocenil snahu kabinetu omezit výdaje v některých resortech, což bývá tradičně velmi obtížné.
Podobně hodnotí situaci i analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že rozpočtový schodek se snížil z 419,7 miliardy korun v roce 2021 na letošních plánovaných 241 miliard. I když podle něj mohla být konsolidace ambicióznější, bere v potaz mimořádné okolnosti, které vláda musela řešit – zejména válku na Ukrajině a nárůst cen energií. V evropském kontextu pak označil letošní očekávané zadlužení Česka ve výši 43,1 % HDP za relativně konzervativní.
Zásadním nástrojem fiskální konsolidace byl tzv. konsolidační balíček, který vláda představila v reakci na zhoršující se rozpočtovou bilanci. Ten obsahoval zvýšení daně z příjmů právnických osob, daně z nemovitostí a zavedení nemocenského pojištění, stejně jako úpravy sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Tato opatření pomohla snížit deficit, ale vyvolala i kritiku kvůli rozporu s předvolebním závazkem nezvyšovat daně.
Berka upozornil, že průměrná složená daňová kvóta za období Fialovy vlády činí 32,6 % HDP, což je méně než 33,7 % HDP za předchozí vlády vedené Andrejem Babišem (ANO). V celkovém pohledu tak nelze mluvit o masivním zvyšování daňového zatížení, přestože k jednotlivým zvýšením došlo.
Cverna naopak ocenil sloučení dvou snížených sazeb DPH (10 % a 15 %) do jedné dvanáctiprocentní, stejně jako zrušení silniční daně pro vozy do 12 tun. Oba kroky označil za přehlednější a vstřícnější vůči poplatníkům.
Největší vlnu nesouhlasu však vyvolala tzv. daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta byla zavedena pro roky 2023 až 2025 jako dočasné opatření zaměřené na energetické a petrochemické firmy a velké banky. Cílem mělo být pokrytí mimořádných výdajů státu během energetické krize.
Podle Cverny i dalších ekonomů se však tato daň ve výsledku disproporčně dotkla především polostátní společnosti ČEZ (CEZ). Banky, které měly být také terčem daně, podle kritiků přispěly podstatně méně. Některé odhady dokonce naznačují, že celkové inkaso windfall daně za tři roky převýší výdaje, které stát kvůli energetické krizi vynaložil. Tím se zvyšuje obava, že nástroj byl spíše motivován fiskálně než cíleně.
Vedle stabilizace veřejných financí ocenil Cverna i navýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP, což je v souladu se závazky vůči NATO. Vláda se navíc zavázala zvyšovat tyto výdaje každoročně o 0,2 procentního bodu až do roku 2030. Tento krok hodnotí jako důležitý z hlediska zvýšení obranyschopnosti země v časech rostoucího geopolitického napětí.
Do budoucna bude podle Berky důležité reformovat pracovní trh, který je dlouhodobě napjatý a přispívá k inflačním tlakům. Jako klíčové označil vytvoření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin, především důchodců a rodičů na mateřské. Zároveň vyzdvihl potřebu rozvíjet soukromé spoření na penzi, aby se snížila závislost občanů na státním důchodovém systému.
Celkově lze shrnout, že vláda během svého funkčního období provedla významné kroky k fiskální konsolidaci, byť za cenu kontroverzních rozhodnutí. Její úspěch v oblasti rozpočtu tak stojí na křehké rovnováze mezi hospodárností a politickými náklady.
В края на седмицата Brent се търгува над 93 долара за барел и върви към ръст от около 6 процента, докато WTI с доставка през октомври се задържа около 86 долара след пет поредни сесии на повишение. От началото на годината цената на петрола се е повишила с повече от 50 процента, тъй като конфликтът между САЩ и Иран потопи Близкия изток в хаос, а двете страни продължават борбата си за Ормузкия проток.
Настоящото рали се движи от подготовката на Вашингтон за кампания на икономическа изолация срещу Иран. Министърът на финансите Scott Bessent заяви, че администрацията ще представи детайлите на инициативата в понеделник, след като президентът Trump нарече тази стъпка „икономическия Ден Д“. Мерките ще бъдат насочени срещу Техеран и могат да засегнат държави, които правят бизнес с него, като потенциално включват и Китай.
Китайският фактор остава основната уязвимост на цялата инициатива. Пекин, като най-големият вносител на ирански петрол, заяви, че санкциите и натискът няма да сработят и призова за дипломатическо решение. В коментарите си Bessent отбеляза, че Китай получава значителна част от енергийните си доставки от региона, като добави, че би спечелил значително, ако се присъедини към програмата.
Ясно е, че Пекин разчита Trump да се нуждае единствено от голям показен акт на икономически натиск, но да не стигне дотам да „задуши“ реално китайските банки. Въпреки това перспективата за добавяне на санкции срещу Иран с цел подкопаване на икономиката му носи определена степен на риск и за самите Съединени щати.
Заслужава да се отбележи, че съществуващите мерки се оказаха доста ефективни. Вашингтон наложи военноморска блокада на иранските пристанища с цел да прекрати износа на петрол и изглежда този кордон работи. Но най-болезнените последици за потребителите не се проявиха при самия петрол, а при нефтените продукти. В САЩ средните дребни цени на дизеловото гориво скочиха тази седмица до почти 5,55 долара за галон, най-високото ниво от края на май, докато маржът от преработката на петрол в дизел наскоро надхвърли 100 долара за барел, достигайки исторически рекорд.
Освен това по-нататъшното отслабване на щатския долар предостави допълнителна подкрепа за стоките, деноминирани в долари. В петък индексът на долара се насочваше към най-ниското си ниво от май тази година. Така петролът поскъпва по три канала – геополитически риск, реален недостиг на нефтени продукти и валутни фактори. Публикуването на подробностите за американския план в понеделник ще покаже дали Вашингтон ще наложи вторични санкции срещу китайските купувачи и именно от това ще зависи дали настоящото рали е начало на нов етап или поредният епизод в продължителна конфронтация.
Що се отнася до текущата техническа картина при петрола, купувачите трябва да преодолеят най-близката съпротива при $86.60. Това ще им позволи да насочат усилията си към нивото от $89.60, над което пробивът ще бъде доста труден. Най-отдалечената цел ще бъде около $92.56. В случай на понижение на цената на петрола, „мечките“ ще се опитат да овладеят нивото от $84.40. Ако успеят, пробивът надолу от този диапазон би нанесъл сериозен удар по „биковете“ и би тласнал цената на петрола към дъно около $81.50, с перспектива за достигане на $78.70.
БЪРЗИ ЛИНКОВЕ
ForexMart is authorized and regulated in various jurisdictions.
(Reg No.23071, IBC 2015) with a registered office at First Floor, SVG Teachers Co-operative Credit Union Limited Uptown Building, Corner of James and Middle Street, Kingstown, Saint Vincent and the Grenadines
Restricted Regions: the United States of America, North Korea, Sudan, Syria and some other regions.
Свържете се с нас 
